|
|
Historický vývoj léčby závislosti na alkoholu v Psychiatrické léčebně v Dobřanech do roku 1989
Talpa, Radek ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent)
Východiska: Léčebná péče o závislé se začala rozvíjet na území ČR po roce 1911. Založením Apolináře byl stanoven stěžejní léčebný postup. Následující léčebná zařízení jej po konzultacích s MUDr. Skálou nezačala slepě kopírovat, ale částečně se od něj odkláněli a hledali vlastní cesty. Takovým zařízením byla i Psychiatrická léčebna v Dobřanech. Cíl: Cílem práce je zmapovat a představit rozvoj léčby alkoholismu v Psychiatrické léčebně v Dobřanech v uzavřeném historickém celku. V období od jejího vzniku do roku 1989. Vyhledat klíčové momenty v rozvoji nových terapeuticko-léčebných přístupů. Najít a zmapovat případný odklon od původního modelu léčby v Apolináři. Metody: Práce je koncipována jako kvalitativní studie založená na analýze vyhledaných písemností vztahujících se k tématu práce. Výsledky: Provedeným výzkumem se podařilo zkomprimovat ucelený obraz rozvoje léčby alkoholismu v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech do roku 1989. Najít klíčové momenty rozvoje léčby a jejího odklonu od původního modelu léčby v Apolináři. Závěr: Model pobytové léčby závislostí v Psychiatrické léčebně v Dobřanech navazuje na léčbu v Psychiatrické klinice v Plzni. Klíčovou osobnosti pro vznik samostatného oddělení v roce 1951 byl MUDr. Jaromír Rubeš. Další osobnosti v průběhu času byly MUDr. Jindra Nová, Jan Novotný,...
|
|
|
Předčasné ukončení ústavní léčby u pacientů s látkovou závislostí
Korbová, Markéta ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Libra, Jiří (oponent)
out je častým jevem v léčbě závislostí, i přesto, že hraje nejdůležitějších rolí v případě udržení žádaných výsledků léčby závislostí. outu je spojená jak se zdravotnickým zařízením, tak s řebí zkoumat rizikové faktory a naučit se na ně reagovat. Cílem práce je zmapovat a popsat faktory, které pacienty střednědobé ústavní léčby vedly k předčasnému odchodu z léčby na vlastní žádost. Dílčími cíli jsou zmapovat nastavení léčebného programu ze strany pacientů i členů terapeutického týmu, zaměřit se na potřeby pacientů, popsat společné charakteristiky těchto pacientů a zmapovat možné adaptační fázi léčby. řad pacientů, kteří splnili kritéria výběru a řad členů terapeutického týmu. Výzkumný soubor má celkem 11 respondentů. Předčasné ukončení léčby je způs mnoha faktorů, a to osobních, rodinných, organizačních a socioekonomických. Zlepšení v přístupu k pacientům, sledováním jejich potřeb a flexibilní reagování programu na ně může přispět k nižšímu výskytu drop outů. Názory na nastavení léčebného programu se různí, to ale přímo souvisí s osobnostními charakteristikami každého jednotlivce. Potřeby pacientů se odráží především v potřebě individuálního přístupu, optimalizace délky léčby, socioekonomické stabilitě a úpravě pr zařízení. Závěr: poskytuje důležité poznatky o faktorech, které ovlivňují předčasné ukončení...
|
|
|
Vliv ústavní léčby na fenomén sebehodnocení pacientů léčících se ze závislosti na oddělení léčby závislostí Psychiatrické nemocnice Kosmonosy
Filipová, Zdeňka ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Jandáč, Tomáš (oponent)
Východiska: Sebehodnocení bývá vnímáno jako ukazatel emocionálního a duševního pocitu osobní pohody a životní spokojenosti. Jak vnímáme sami sebe je důležité i pro naše okolí. Závislost narušuje postoj k sobě samému a sebehodnocení je pak problematické. Proto je důležité se v rámci terapie zaměřovat na posilování vlastní hodnoty. Cíle: Zjistit změnu v sebehodnocení pacientů, kteří podstupují ústavní léčbu závislosti na oddělení léčby závislostí Psychiatrické nemocnice Kosmonosy. Prokázat vliv zkoumaných kategorií (vzdělání, zaměstnání, počet léčeb a délka závislosti) na sebehodnocení. Porovnat změnu v subjektivním vnímání psychologického pojetí kvality života v souvislosti se sebehodnocením. Analyzovat změnu v psychickém a fyzickém zdraví. Na základě zjištěných výsledků doporučit možné intervence. Metody: Jedná se o kvantitativní výzkum prováděný za pomoci dotazníků, které byly zadávány na počátku léčby a při jejím ukončení. Pro posouzení sebehodnocení byla použita Rosenbergova škála sebehodnocení. Jako další byla použita Schwartzova škála hodnocení terapie měřící psychologický aspekt kvality života. Pro posouzení výsledku léčby byl zadáván dotazník Maudsley Addiction Profile, ve kterém jsme se zaměřili na doménu fyzické a psychické zdraví. Pro získání socio-demografických údajů byl vytvořen...
|
|
|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
|
|
Kvalita života u drogové závislých klientů před a po ústavní léčbě v Praze
Brachtlová, Veronika ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Miroslav (oponent)
VÝCHODISKA: Kvalita života je definována podle WHO jako individuální vnímání vlastního postavení v životě, bere ohled na kulturní aspekty a systémem hodnot, ve které člověk žije a ve vztahu k jeho cílům, standardům a zájmům. Jde o individuální vnímání každého jedince a jen on může zhodnotit jeho míru kvality života. CÍLE: Cílem diplomové práce bylo porovnání kvality života u drogově závislých klientů před nástupem a po ústavní léčbě. SOUBOR A METODY: WHOQOL-BREF dotazník byl vytvořen je sběru dat. Výzkumný soubor tvořili všichni klienti (muži i ženy) v ústavní léčbě na oddělení léčby závislostí Kliniky adiktologie, klienti vyplnili dotazník před nástupem do ústavní léčby nebo během prvního týdne hospitalizace a poté při propuštění z ústavní léčby. VÝSLEDKY: Nikdo z respondentů nebyl se svojí kvalitou života před léčbou velmi spokojen. Po léčbě hodnotily spíše pozitivně kvalitu svého života ženy. Ty hodnotily svou kvalitu života jako dobrou (44 %). Jako velmi dobrou úroveň kvality svého života ohodnotilo 13 % žen. U mužů se hodnocení kvality života po léčbě příliš nezměnilo. Co se týče jednotlivých domén dotazníku WHOQOL-BREF, k nejmenší změně došlo v oblasti osobních vztahů a sexuálního života. Před léčbou převažovala nespokojenost respondentů s osobními vztahy (48 %). Nespokojenost v této oblasti...
|
|
|
Postoje terapeutů vybraných rezidenčních léčebných zařízení ke spirituálním tématům a technikám v léčbě závislostí
Zemina, Jiří ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Remeš, Prokop (oponent)
Spiritualita je zajímavý fenomén, který lze těžko uchopit a popsat, a proto pro každého člověka, může mít spiritualita jiný význam. V adiktologii využíváme bio-psycho-socio- spirituální model, v němž velice obsáhle dokážeme hovořit o prvních třech dimenzích, avšak čtvrtou "někdy" vynecháváme. Mnozí autoři poukazují na nutnost zapojovat spirituální dimenzi do léčby závislostí, například navozováním změněných stavů vědomí. V adiktologické praxi se nejčastěji setkáváme se spiritualitou v terapeutické komunitě ve formě mnohých rituálů. Cílem je popsat, jak adiktologové přistupují ke spiritualitě z osobního a profesního hlediska, jakou mají zkušenost se specifickými tématy a klienty, a nakonec jak vnímají různé spirituální techniky a nástroje v léčbě závislostí. V teoretické části se zabývám problematikou vymezení spirituality, změněných stavech vědomí a psychospirituální krizí. V druhé polovině teoretické části se zabývám spiritualitou a jejím místem v adiktologii s krátkou kapitolou ohledně psychedelik a jejich využití v adiktologii. V praktické části se zabývám vlastním kvalitativním výzkumem. Bylo využito polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl dále analyzován, a bylo využito metody kódování, následně kódy seskupeny do nadřazených kategorií korespondujících s výzkumnými otázkami. Výzkumný soubor...
|
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
|
| |
|
|
Život a dílo MUDr Heleny Škopkové
Talpa, Radek ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Popov, Petr (oponent)
Východiska: Rozvoj léčebné péče se po roce 1948 systematicky rozvíjel na celém území ČR, a to zejména v psychiatrických zařízeních. Byť založením Apolináře byl stanoven stěžejní terapeuticko-léčebný postup, byli i odborníci, kteří se od něj částečně odkláněli a hledali cesty s primární snahou o dobro pacienta. Takovou osobou byla i MUDr. Helena Škopková. Cíl: Cílem práce je představit celoživotní dílo lékařky MUDr. Heleny Škopkové a vyhledat klíčové momenty, které ovlivnily její práci, přístup k pacientům a možnosti rozvoje nových terapeuticko-léčebných přístupů. Metody: Práce je zpracována jako kvalitativní studie založená jednak na analýze vyhledaných písemností, vztahujících se k publikačním a dalším pracovním aktivitám MUDr. Heleny Škopkové, doplněné a systematizované o rozhovor s ní. Výsledky: Provedeným výzkumem se podařilo zkomprimovat ucelený obraz jedné z nejvýraznějších postav psychiatrické a adiktologické péče na našem území MUDr. Heleny Škopkové a její vliv na rozvoj oboru léčby závislostí. Závěr: MUDr. Helena Škopková pracuje od roku 1958 v oboru psychiatrie a od roku 1963 se v psychiatrické léčebně v Dobřanech věnovala léčbě závislostí. Postupem let se ze sekundární lékařky stala uznávanou a respektovanou primářkou v tomto oboru. Její přínos pro obor, který reflektoval nejen vědecké...
|
|
|
Postoje terapeutů vybraných rezidenčních léčebných zařízení ke spirituálním tématům a technikám v léčbě závislostí
Zemina, Jiří ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Remeš, Prokop (oponent)
Spiritualita je zajímavý fenomén, který lze těžko uchopit a popsat, a proto pro každého člověka, může mít spiritualita jiný význam. V adiktologii využíváme bio-psycho-socio- spirituální model, v němž velice obsáhle dokážeme hovořit o prvních třech dimenzích, avšak čtvrtou "někdy" vynecháváme. Mnozí autoři poukazují na nutnost zapojovat spirituální dimenzi do léčby závislostí, například navozováním změněných stavů vědomí. V adiktologické praxi se nejčastěji setkáváme se spiritualitou v terapeutické komunitě ve formě mnohých rituálů. Cílem je popsat, jak adiktologové přistupují ke spiritualitě z osobního a profesního hlediska, jakou mají zkušenost se specifickými tématy a klienty, a nakonec jak vnímají různé spirituální techniky a nástroje v léčbě závislostí. V teoretické části se zabývám problematikou vymezení spirituality, změněných stavech vědomí a psychospirituální krizí. V druhé polovině teoretické části se zabývám spiritualitou a jejím místem v adiktologii s krátkou kapitolou ohledně psychedelik a jejich využití v adiktologii. V praktické části se zabývám vlastním kvalitativním výzkumem. Bylo využito polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl dále analyzován, a bylo využito metody kódování, následně kódy seskupeny do nadřazených kategorií korespondujících s výzkumnými otázkami. Výzkumný soubor...
|
host ::
RSS.